Předplatné na ON-LINE časopis se vztahuje na období 6 měsíců. Po obdržení Vaší objednávky Vám bude vystavena zálohová faktura na 6 měsíců, která Vám bude zaslána poštou. Po připsání platby na náš účet (do datumu splatnosti faktury) získáváte právo užívání po dobu uvedenou na zálohové faktuře. Současně Vám bude zaslán poštou daňový doklad.

Předplatné je možné zrušit jen písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím 6měsíčního předplatného, jinak se prodlužuje o dalších 6 měsíců, pokud se nerozhodnete jinak. Zálohovou fakturu na další předplatné Vám zašleme 6 týdnů před ukončením stávajícího předplaceného období.

Cena 6měsíčního předplatného je 1 680,00 Kč.
Uvedená cena je bez DPH (20 %).

Sdělené údaje mohou být použity k marketingovému výzkumu, reklamě a navázání obchodů v souladu s § 7 zákona č. 480/2004 Sb. pro stávající i budoucí produkty, popř. služby nebo jiná média ve skupině Verlag Dashöfer. Údaje budou použity výhradně skupinou Verlag Dashöfer a nebudou poskytnuty třetím osobám. Vaše data můžete nechat kdykoliv změnit nebo vymazat.
Společnost je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.

Předplatné na ON-LINE časopis se vztahuje na období 12 měsíců. Po obdržení Vaší objednávky Vám bude vystavena zálohová faktura na 12 měsíců, která Vám bude zaslána poštou. Po připsání platby na náš účet (do data splatnosti faktury) získáváte právo užívání po dobu uvedenou na zálohové faktuře. Současně Vám bude zaslán poštou daňový doklad.

Předplatné je možné zrušit jen písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím 12měsíčního předplatného, jinak se prodlužuje o dalších 12 měsíců, pokud se nerozhodnete jinak. Zálohovou fakturu na další předplatné Vám zašleme 6 týdnů před ukončením stávajícího předplaceného období.

Cena 12měsíčního předplatného je 3 190,00 Kč.
Uvedená cena je bez DPH (20 %).

Sdělené údaje mohou být použity k marketingovému výzkumu, reklamě a navázání obchodů v souladu s § 7 zákona č. 480/2004 Sb. pro stávající i budoucí produkty, popř. služby nebo jiná média ve skupině Verlag Dashöfer. Údaje budou použity výhradně skupinou Verlag Dashöfer a nebudou poskytnuty třetím osobám. Vaše data můžete nechat kdykoliv změnit nebo vymazat.
Společnost je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.

Jako mzdová účetní či personalista se musíte orientovat v pracovněprávních, daňových, sociálních a zdravotních předpisech. Jak se neutopit v takovém množství paragarafů a jak si zapamatovat veškeré změny, kterými tyto právní normy neustále procházejí? Na tyto otázky Vám odpoví čtrnáctideník Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty.

Prostřednictvím aktualit, upozornění, výkladových příspěvků, nejnovější soudní judikatury, případových studií a odpovědí na zajímavé dotazy Vás renomovaní specialisté seznámí se vším, co potřebujete znát.

Jednotlivá čísla jsou věnována aktuálním legislativním novinkám (novela zákona o nemocenském pojištění s účinností od 1. 6. 2010, nařízení vláy č. 68/2010, které stanoví podmínky ochrany zdraví při práci s účinností od 1. 5. 2010), připravovaným změnám (připravovaná novela zákoníku práce) a aktuálním tématům ze mzdové praxe (dovolená z pohledu zákoníku práce, dovolená v příkladech, zaměstnávání brigádníků z pohledu daní a pojistných odvodů). Nechybí ani postřehy z personální praxe od zkušených personalistů a koučů.

Propojení výkladu s aktuálním zněním právních předpisů a bezplatný poradenský servis jsou vedle renomovaného autorského kolektivu dalšími výhodami této služby, která Vám ušetří čas, odstraní nejistotu a pochybnosti.

O autorech

Na stránkách Zpravodaje se setkáte předními specialisty na zaměstnávání a odměňování, renomovanými konzultanty a trenéry. Do čtrnáctideníku přispívají:

1. v oblasti pracovněprávní a mzdové

JUDr. Petr Bukovjan, JUDr. Jaroslav Škubal, JUDr. Nataša Randlová, Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc., Ing. Růžena Klímová

v oblasti sociální a zdravotní

Ing. Marta Ženíšková, JUDr. Jan Přib, Jaroslava Kodrová,  Ing. Antonín Daněk, Mgr. Tomáš Červinka

3. v oblasti cestovních náhrad

Ing. Karel Janoušek, JUDr. Marie Salačová

4. v oblasti daně z příjmů

Katarína Dobešová, Ing. Martin Děrgel, Ing. Eva Sedláková

5. v oblasti personálního řízení

Mgr. Hana Kyrianová, Ing. Pavel Náhlovský, PhDr. Lenka Svobodová další

Pravidelný aktualizační servis

Aktualizační servis u ON-LINE časopisu spočívá v tom, že na internetové stránky jsou on-line vkládána aktuální čísla ZPRAVODAJE včetně případné přílohy.

Tato aktualizace probíhá každých 14 dní. Každý předplatitel obdrží e-mailem informaci o novém čísle a jeho obsahu.

Kromě toho probíhá ještě každodenní aktualizace hodnot kurzů. O těchto změnách předplatitel informován není.

Poslední aktualizace

SPECIÁL

• Vypořádání daňové povinnosti za rok 2002
• Nezdanitelná částka základu daně na vyživované dítě

DOTAZY A ODPOVĚDI

• Změny ve mzdové oblasti od 1. 1. 2003
• Cestovní náhrady od 1. 1. 2003
• Změna stravného při zahraničních pracovních cestách pro rok 2003
• Úprava platových poměrů od 1. 1. 2003
• Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2003
• Odvod v případě neplnění povinného podílu osob se ZPS
• Změna zákona o daních z příjmů

Co je obsahem?

Obsah čísla 17/2010

• Z klidu a pohodlí domova - homeworking z pohledu zákoníku práce
• Odchylná úprava pro zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí
• Specialista manažerem - odměna nebo trest?
• Příběh k zamyšlení - Císařův nejvyšší ministr
• Bezpečnost a ochrana zdraví při práci u domáckých zaměstnanců
• Práce z domova z pohledu zákona o daních z příjmů

Obsah čísla 16/2010

• Na vlnách firemního internetu - kontrola zaměstnanců při práci s počítačem z pohledu zákoníku práce
• Postřehy z praxe - jak vytvořit prostředí nedůvěry?
• Příběhy k zamyšlení - Jamamba
• Odpovědnost zaměstnavatele za škodu včetně judikatury
• Kdy se neodvádí zdravotní pojištění z neplaceného volna?

Obsah čísla 14-15/2010

• Pružné rozvržení pracovní doby
  Manažerské a personální rozhovory - Příjímání zpětné vazby
• Postřehy z praxe - Hodinka pravdy 
• Zaměstnanci jako ze škatulky  
• Z aktuálních soudních rozhodnutí - Svoboda projevu a okamžité zrušení pracovního poměru
• Příběhy k zamyšlení - Kde jsou ti druzí?
• Přehledy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
• Otazníky kolem dovolené na zotavenou – 2. část
•  Mzdová účtárna v příkladech - Dovolená na zotavenou - 2. část

Ukázka

Jak motivovat zaměstnance ke snížení absence

Od 1. ledna 2009 začíná platit nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Jednou z nejdůležitějších změn je, že zaměstnavatelé jsou povinni po jistou dobu pracovní neschopnosti platit zaměstnancům náhradu mzdy (de facto nemocenskou), a to přes skutečnost, že i nadále budou povinni platit v rámci pojistného na sociální zabezpečení i nemocenské pojištění (byť sníženého). Přímé finanční zapojení zaměstnavatelů do kompenzování během pracovní neschopnosti má přinést snížení nemocnosti a zvýšení produktivity českých podniků.

Tato skutečnost ale může současně vést i k tomu, že se ještě zvýší počet zaměstnavatelů, kteří za účelem snížení absencí zaměstnanců zavedou odměnu (složku mzdy) pro ty, kteří v rámci měsíce nebudou v pracovní neschopnosti.

V této souvislosti musím uvést, že toto řešení považuji za velmi problematické a nemohu jej doporučit. Důvodem je, že mzdu (včetně jejích všech složek) nelze určovat a diferencovat na základě jiných kritérií, než je složitost, odpovědnost a namáhavost práce, obtížnost pracovních podmínek, pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky (viz § 110 zákoníku práce). Pokud jsou tato kritéria shodná, jedná se o stejnou práci, za kterou přísluší stejná mzda. Nemocnost přitom nespadá pod žádné z výše uvedených kritérií, zejména neurčuje pracovní výkon ani dosahované pracovní výsledky (zaměstnanec, který je po určitou dobu nemocný, může v daném měsíci odvést více práce nebo práci v lepší kvalitě než jiný zaměstnanec, který má stoprocentní docházku).

Pokud zaměstnavatel stanoví nemocnost jako hledisko pro přiznání určité mzdové složky, zaměstnanci by se mohli domáhat určení, že takto složka nezávisí na jejich pracovním výkonu a že nemoc nemohou ovlivnit. Poskytování takové odměny by potom zakládalo nerovné zacházení se zdravými a nemocnými zaměstnanci. Za porušení povinnosti rovného zacházení se všemi zaměstnanci přitom hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 400 000 Kč. Navíc toto opatření může vést k tomu, že zaměstnanci ve snaze složku mzdy získat budou „přecházet" onemocnění, což může vést k významnějšímu poškození jejich zdraví. Proto lze dále dovodit, že se jedná i o jednání v rozporu s povinností zaměstnavatele nepoužívat takového způsobu odměňování, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení zdraví zaměstnanců. Za toto porušení zákoníku práce je dle zákona o inspekci práce možné uložit pokutu dokonce až do výše 2 000 000 Kč.

Namísto poskytování odměny za nulovou nebo jinak limitovanou nemocnost bych doporučil zaměstnance motivovat tím, že jim bude náležet prémie při splnění určitého objemu práce nebo dosažení určité kvality práce. Je mi ovšem jasné, že tento systém nelze uplatnit ve všech profesích a zejména že poskytování odměny přímo ve vazbě na nemocnost a absenci je významné především pro svoji jasnost a srozumitelnost pro zaměstnance - ti mají jistotu, že pokud nebudou v pracovní neschopnosti, odměnu dostanou.

Další možností, jak se vyvarovat především zneužívání institutu pracovní neschopnosti, je důsledná kontrola ze strany zaměstnavatelů, která bude od nového roku umožněna zákoníkem práce (§ 192 odst. 6 ZP). Bohužel možnosti zaměstnavatelů budou v této oblasti velmi omezené - kontrolovat bude možné pouze, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Navíc "nemocný" zaměstnanec se může vždy vymluvit, že v době kontroly zaměstnavatele například spal, čímž ji zmaří (ostatně zaměstnanec nemá s ohledem na ústavní ochranu obydlí ani povinnost vpustit zástupce zaměstnavatele do svého bytu nebo domu).

Jedinou sankcí, kterou předpokládá zákoník práce, je snížení nebo dokonce nepřiznání náhrady mzdy, což se může jevit jako nedostatečné (výpověď pro porušení léčebného režimu zaměstnavatel použít nesmí).

Uvidíme, jak se další praxe vypořádá s výše nastíněnými problémy. Zatím nezbývá než věřit, že se nemocnost zaměstnanců a hlavně zneužívání pracovní neschopnosti skutečně sníží.

JUDr. Jaroslav Škubal, advokát