Novela zákoníku práce, účinná od 1. 1. 2012, přinesla
řadu změn. V dnešním příspěvku se zaměříme na novinky v oblasti tzv.
alternativních pracovních úvazků, tedy pracovních poměrů na dobu určitou, dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr a agenturního zaměstnávání.
Na základě novely dochází k zásadním změnám v oblasti
pracovních poměrů na dobu určitou.
Nová maximální doba trvání a omezení prodlužování
Novela v prvé řadě mění délku maximální doby trvání
pracovního poměru na dobu určitou ze dvou na tři roky. Zároveň však
stanoví omezení pro opakování a prodlužování pracovních poměrů na dobu určitou,
které bude možné jen dvakrát. Prakticky to znamená, že pracovní poměr na dobu
určitou bude možné sjednat po sobě celkem třikrát, a to pokaždé nejvýše na 3
roky - tedy na maximálně 9 let (3 x 3 roky). Platí přitom, že k předchozímu
pracovnímu poměru sjednanému na dobu určitou se nepřihlíží až po uplynutí 3
let po jeho skončení.
Nová právní úprava tak nestanoví maximální období, ve
kterém je možné pracovní poměry na dobu určitou uzavírat (nyní 2 roky), ale
naopak klade důraz na zamezení jejich častého opakování.
Jak už bývá při přijímání nových právních úprav
pracovních poměrů na dobu určitou zvykem, novela opět neobsahuje výslovné
přechodné ustanovení, ze kterého by bylo zřejmé, jak postupovat s ohledem
na pracovní poměry na dobu určitou již uzavřené. Vzniká tak otázka, jak
postupovat například v situaci, kdy pracovní poměr na dobu určitou skončí k 31.
3. 2012 (tedy již za nové právní úpravy) a následně bude prodloužen či znovu
uzavřen od 1. 4. 2012. Mezi odbornou veřejností převládá v této chvíli názor,
že v takovém případě se tento pracovní poměr započte do celkového počtu
možných opakování a prodloužení. Opakovaně uzavřít nebo prodloužit pracovní
poměr na dobu určitou s předmětným zaměstnancem bude tedy možné po jeho prvním
prodloužení od 1. 4. 2012 znovu už jen jednou. Délka jednotlivých prodloužení
či opakování bude moci být až 3 roky, protože nová právní úprava oproti
stávající nestanoví žádná omezení na celkovou dobu, ve které je možné pracovní
poměry opakovat (a doba trvání již existujícího pracovního poměru na dobu
určitou tak nebude důležitá).
Naopak pokud pracovní poměr na dobu určitou skončí
před účinností novely, tj. nejpozději k 31. 12. 2011, domnívám se, že k
tomuto pracovnímu poměru by se nemělo přihlížet. Tento přístup se tak může
uplatnit například pro pracující starobní důchodce, kterým ke konci letošního
roku doběhne druhý pracovní poměr na dobu jednoho roku. I s nimi bude možné
následně uzavřít tři pracovní poměry. K této otázce se však vyskytují i jiné
názory.