  UkázkaOdpovědnost zaměstnance při odcizení platební karty
JUDr. Petr Bukovjan
Dotaz
Zaměstnanec převzal služební platební kartu jako zálohu na služební cestu. Následně nám předal Potvrzení o přijatém oznámení Policie ČR, kdy došlo v nepřesně určené době k odcizení výše uvedených věcí z jeho domu. Odpovídá zaměstnanec za škodu způsobenou firmě, i když odcizení přímo nezavinil?
Právní předpisy
Odpověď
Jak při tuzemské, tak při zahraniční pracovní cestě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad. To neplatí, pokud se dohodne se zaměstnancem, že záloha poskytnuta nebude. Dle ustanovení § 183 odst. 2 zákoníku práce může být po dohodě se zaměstnancem poskytnuta záloha při zahraniční pracovní cestě též zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Platební karta je ve vlastnictví zaměstnavatele, zaměstnanec z ní čerpá potřebné prostředky a posléze dojde k vyúčtování cestovních náhrad.
Jestliže zaměstnanec převzal za výše uvedeným účelem platební kartu zaměstnavatele (stejně jako by převzal finanční hotovost), je povinen s ní nakládat s péčí řádného hospodáře a ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce ji chránit předpoškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím. To samozřejmě předpokládá, že ji dostatečným způsobem zabezpečí, aby nedošlo k jejímu odcizení, potažmo k neoprávněnému čerpání prostředků zaměstnavatele uložených na odpovídajícím bankovním účtu.
Pokud se tak stane a zaměstnavateli vznikne v této souvislosti škoda (hodnota platební karty nebo hodnota odčerpaných finančních prostředků coby snížení majetku zaměstnavatele), je za ni zaměstnanec odpovědný. Musí být ale prokázáno zavinění zaměstnance (to neplatí pouze u odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách a u odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů) a příčinná souvislost mezi jednáním (opomenutím) zaměstnance a vznikem š kody, tedy že nebýt jednání (opomenutí) zaměstnance, škoda by nevznikla, protože šlo o jednu z jejích podstatných příčin.
Ve výše uvedeném případě by byl zaměstnanec odpovědný za vzniklou škodu jen v případě, že by svým jednáním (opomenutím) umožnil trestné jednání třetí osoby, která vnikla do jeho domu. Tak by tomu bylo např. tehdy, pokud by dům ponechal neuzamčený bez jakéhokoliv dozoru a v důsledku toho si třetí osoba odnesla i platební kartu, u které měl navíc zaměstnanec vlastní rukou napsán přístupový kód k výběru finančních prostředků.
Judikatura
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 979/2001
Důvodem ke zproštění odpovědnosti zaměstnance za škodu na svěřených hodnotách může být mimo jiné zjištění, že schodek vznikl v důsledku úmyslného jednání třetích osob (např. neoprávněnou manipulací s platební kartou). Tímto důvodem však není samo o sobě protiprávní jednání této třetí osoby. Zmocní-li se třetí osoba protiprávně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance. Bez ohledu na případnou odpovědnost třetí osoby za škodu podle občanskoprávních předpisů zaměstnanec i v tomto případě za škodu odpovídá, ledaže by prokázal, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. V případě střetů dvou odpovědností, tj. odpovědnosti neznámého pachatele za protiprávní zásah do majetkových práv zaměstnavatele, s odpovědností zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, se proto musí zkoumat i to, zda zaměstnanec takové jednání třetích osob neumožnil porušením svých pracovních povinností, například tím, že při provádění finanční operace nepostupoval náležitě pečlivě a v souladu s pokyny zaměstnavatele.
Zaměstnanec se nemůže své (hmotné) odpovědnosti zprostit, jestliže neplněním svých povinností řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele předpoškozením, ztrátou, zničením a zneužitím vznik schodku umožnil. Vztah takového nedbalostního jednání ke vzniku schodku je přitom třeba posuzovat v každém případě individuálně a pečlivě přihlížet ke všem okolnostem, za nichž ke vzniku schodku došlo. Je-li nedbalostní porušení povinností (hmotně) odpovědným zaměstnancem takového rozsahu, že by bez něho ke vzniku škody (schodku) úmyslným jednáním třetí osoby vůbec nemohlo dojít (tj. že zaměstnanec porušením svých povinností umožnil vznik celého schodku), pak nepřichází v úvahu ani částečné zproštění se odpovědnosti; to závisí na rozsahu porušení povinnosti, kterým byl umožněn vznik škody (schodku) úmyslným jednáním třetí osoby.
Z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2006, sp. zn. 10 Co 963/2005
Ve skutečnosti, že zaměstnanec před započetím pracovní cesty se souhlasem zaměstnavatele parkuje s vozidlem, v němž je uložený náklad, v místě svého bydliště, kde posléze dojde k odcizení nákladu z tohoto vozidla, nelze spatřovat nedbalostní jednání, pro které by tento zaměstnanec měl svému zaměstnavateli nahradit vzniklou š kodu. Sama okolnost, že zaměstnanec parkoval v prostoru sídliště, a obecná vědomost, že i na tomto místě může hypoteticky dojít ke krádeži vloupáním, nezakládá předpoklad pro závěr, že svou nedbalostí způsobil, že došlo ke vzniku škodné události.
Judikatura
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 931/2006
Jestliže bylo zjištěno, že zaměstnanci coby prodejci byl v průběhu předváděcí jízdy zákazníkem odcizen předváděný automobil a tento zaměstnanec nerespektoval pokyn zaměstnavatele, aby předváděcí jízdy vozů, jejichž hodnota přesahuje určenou částku, neprováděl sám, ale v přítomnosti dalšího prodejce, je z hlediska zkoumání příčin vzniku škody zřejmé, že nebýt tohoto jednání zaměstnance, k odcizení vozu by nedošlo. Za tohoto stavu je proto odůvodněn závěr, že porušení pracovních povinností ze strany žalovaného zaměstnance protiprávní jednání „osoby vydávající se za zákazníka” umožnilo a nepochybně (byť jako jedna z příčin, ovšem důležitá, podstatná a značná) vedlo ke vzniku škody.
Tohoto možného následku nedodržení závazného pokynu zaměstnavatele o povinné přítomnosti dvou prodejců při předváděcí jízdě vozů v hodnotě nad příslušnou částku si musel být zaměstnanec i bez potřeby časově náročného proškolení či zaučení vědom; z hlediska svého subjektivního vztahu k nedodržení uvedeného pokynu zaměstnavatele tedy zaměstnanec měl a mohl vědět vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům, že svým jednáním může způsobit škodu. Důvody, které zaměstnance vedly k porušení pracovních povinností a které mohly vyplývat z poměrů u zaměstnavatele, nemají z hlediska vlastního zavinění žalovaného, tj. jeho vědomosti o protiprávnosti jednání a jeho důsledcích, žádný význam; mohou však být podkladem pro úvahu o možnosti poměrného omezení jeho odpovědnosti za škodu.
Judikatura
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3177/2006
Jednou ze základních povinností vyplývajících zaměstnanci z pracovněprávního vztahu je i povinnost chránit majetek zaměstnavatele před jeho ztrátou (odcizením). Porušením této povinnosti a příčinou vzniku škody, kterou je pak zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit, může být rovněž situace, kdy zaměstnanec řádně nezabezpečí služební automobil, který mu byl svěřen k plnění pracovních úkolů a který je oprávněn po dohodě se zaměstnavatelem parkovat v místě svého bydliště, a tento automobil bude následně odcizen.
Stručné shrnutí odpovědi
Aby byl zaměstnanec odpovědný za škodu vzniklou odcizením jemu svěřené platební karty, muselo by se prokázat jeho zavinění a příčinná souvislost spočívající v tom, že svojí neopatrností (porušením povinnosti řádně zabezpečit majetek zaměstnavatele) umožnil trestné jednání třetí osoby.
|
