Odpovědnost zaměstnavatele za škodu se při srovnání s odpovědností zaměstnance zásadně liší ve dvou směrech. JUDr. Pavla Hloušková Vás podrobněji seznámí s odpovědností zaměstnavatele.
Odpovědnost zaměstnavatele
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu se při srovnání s odpovědností zaměstnance zásadně liší ve dvou směrech. V pojetí odpovědnosti zaměstnance se výrazně uplatňuje preventivně výchovná funkce; u odpovědnosti zaměstnavatele jednoznačně převládá funkce reparační, jejíž hlavním účelem je nahradit zaměstnanci utrpěnou škodu.
Zaměstnanec je odpovědný pouze za předpokladu, že škodu zavinil (subjektivní odpovědnost); zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci i v případě, kdy škodu nezavinil, tj. neporušil žádnou ze svých povinností. Zaměstnavatel nese odpovědnost dokonce i tehdy, pokud škodu zaměstnanci způsobil jiný subjekt (např. osoba, která jej při výkonu práce napadla a zranila), nebo pokud škoda nastala v důsledku působení vis major, což zaměstnavatel nemohl nijak ovlivnit (např. zasažení pracujícího zaměstnance bleskem). Zaměstnavatel tedy vlastně nese odpovědnost za následky škodné události (odpovědnost objektivní).
Pouze v případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí (§ 270 ZP). Zvláštní úprava platí v tomto směru pro odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (viz dále).
Zaměstnavatel, který nahradil zaměstnanci škodu, má pak sám nárok na její náhradu vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu adekvátním míře této odpovědnosti, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.
Pracovněprávní úprava rozlišuje následující druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu:
-
obecnou odpovědnost;
-
odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání;
-
odpovědnost za škodu na odložených věcech;
-
odpovědnost při odvracení škody.
Odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je věnována příští 12. lekce. V následujícím textu se tedy zaměříme na zbývající případy.
Odpovědnost za škodu na odložených věcech
Jde o zvláštní druh odpovědnosti zaměstnavatele upravený v ustanovení § 267 ZP. Předpokladem vzniku je odložení věcí zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním